Jedna rada, která vám usnadní těžké rozhodování: Nebuďte oběť!

Těžké situace vyžadují těžká rozhodnutí. Záleží jen na vás, jestli budete v pohodlné roli oběti, nebo se stanete pánem situace. Proč je někdy dobré nebýt populární a jak z pracovního prostředí nedělat „obětní místo“?

Oběti vídáme v médiích prakticky denně – oběti přepadení, povodní, vlakové nehody. Jsou to lidé, kteří jsou v těžké životní situaci. Není v jejich silách, aby takovou situaci ovlivnili, co však mohou ovlivnit je vlastní reakce na ni. A naprosto stejně to funguje i v práci.

„O propouštění rozhodla centrála.“

O obětech-manažerech se nicméně v médiích už tak často nemluví. Jistě jste se s nimi ale již mnohokrát setkali. Často od nich slyšíte, že něco musejí. Že kdyby bylo na nich, tak… Jednoduše, že rozhodl někdo jiný (situace je daná)a oni s tím nic nenadělají.

Ve skutečnosti však máme vždy na výběr. Bylo by naivní si myslet, že je v naší moci situaci změnit, vždy však máme možnost vědomé volby, jak na situaci zareagujeme. A je pouze na nás, zda budeme za rozhodnutí nějak reagovat nést zodpovědnost, nebo je z pozice oběti přehodíme na druhé.

Důvod, proč se někteří chovají jako bezmocné oběti, je zřejmý. Jednak nemusejí nést tíhu zodpovědnosti a také vytvářejí v ostatních pocit sounáležitosti – to zlá centrála rozhodla o propouštění, alespoň že my držíme při sobě. Proto bývají (z krátkodobého hlediska) i oblíbení.

Pozice oběti vede v dlouhodobém pohledu k tomu, že v obdobných situacích se budou jako oběti chovat i naši kolegové. To znamená, že nepřevezmou zodpovědnost za svá rozhodnutí nějak reagovat a nebudou se dále rozvíjet v souladu s autentickým leadershipem. Zákonitě tak nevzniknou ani dobré podmínky pro spolupráci.

„Rozhodli jsme se propouštět.“

Opravdová výhra však spočívá v opačné reakci. I když totiž situaci nedokážeme ovlivnit, nemusíme být její obětí, ale pánem. Jde o zcela vědomé rozhodnutí. Rozhodnutí jednat zodpovědně a autenticky. Když řekneme, že jsme se rozhodli (tedy nikoli bylo rozhodnuto) propouštět, nebudeme z krátkodobého hlediska populární, jako bývá manažer-oběť. Z dlouhodobé perspektivy je to však win-win situace:

  • Opanovat situaci neznamená převzít zodpovědnost za druhé. Naopak, na svá bedra bereme pouze váhu vlastního rozhodnutí. Proto pro nás osobně je snazší taková těžká rozhodnutí dělat. I když to současně znamená, že na těžká rozhodnutí jsme vždycky sami a nikdo jiný je za nás neudělá.
  • Zároveň takovým chováním působíme pozitivně i na své okolí. Pokud jednáme autenticky, jednáme srozumitelně a důvěryhodně. (Pokud jednáme jako oběť i naši kolegové se budou jako oběti chovat.)

Akceptovat situaci je na těžkých rozhodnutích to úplně nejtěžší

Je snadné akceptovat rozhodnutí o propouštění, když s ním souhlasíme. Jak ale reagovat, když o propouštění nejsme přesvědčeni? Musíme si uvědomit, že nic není černobílé. Každá reakce má svou konsekvenci a rozhodnut se akceptovat nepříjemnou situaci, a současně nesklouznout do role oběti, je právě to umění.

Tento přístup vychází z jednoduché rovnice:  Situace + Reakce = Výsledek. Zcela v naší moci je reakce, tedy jak se na danou situaci rozhodneme zareagovat. Na každou situaci můžeme reagovat třemi způsoby:

  • Změna

První reakcí je obvykle snaha danou situaci změnit. Takový pokus však může být pověstným bojem s větrnými mlýny, tedy vyčerpávající a marný. Některé situace, jako například přírodní katastrofy, prostě nezměníme. I v případě zmiňovaného propouštění se můžete pokusit vyjednávat alespoň o počtu propuštěných, názor centrály se však nemusí změnit.

  • Odchod

Další možnou reakcí, často v návaznosti na neschopnost ji řešit, je z dané situace odejít. Jakmile jde rozhodnutí o propouštění proti vašim vnitřním hodnotám, proti vaší vizi o směřování firmy (nejste schopni to lidově řečeno překousnout), je logickou reakcí odchod. Se všemi konsekvencemi, které toto rozhodnutí přináší.

  • Akceptace

Propouštění rozhodně není ideální situace.  V tento moment víme, že situaci již nemůžeme změnit a víme, že nechceme odejít. Rozhodli jsme se tedy v této situaci setrvat a situaci akceptovat. V našem případě si tedy volíme, že se budeme podílet na propouštění.

Datum konani 22.5.2016

Radka Dohnalová

Nové články
do e-mailu

Poznejte filozofii ATAIRU

Jak formujeme leadery?

Další články z blogu

Děkujeme Vám
Udělali jste významný krok k tomu stát se autentickým leaderem. V nejbližší době se Vám ozveme.

Šiřte naši filozofii dále