Podruhé do stejné firmy

Zdroj: Glenn Carstens-Peters, unsplash.com

Lucie se ptá

Spousta firem dnes, v době ekonomického růstu, shání zaměstnance. Obzvlášť v Česku je trh tak malý (a taky probraný), že se nezřídka stává, že se po letech střetáváte s někým, kdo pro vás už jednou pracoval. Řada podniků dosud byla zvyklá být hrdá. Když někdo odcházel za lepším, automaticky si tím u nich zavíral dveře. Ale hrdost je podle expertů potřeba v dnešní době odložit. Už kvůli novému trendu. S příchodem mladší a vybíravější generace je podle nich potřeba počítat do budoucna s mnohem větší fluktuací lidí, kteří budou odcházet a zase se vracet. Pro manažery a zaměstnance bude nepochybně výzvou se naučit, jak s takovým opětovným setkáním naložit.

Do firmy se mi hlásí zaměstnanec, který ž jednou odešel. Nepracoval špatně, ale měl spoustu výhrad a nakonec po vyjednávání šel „za lepším“. Mám mu dát šanci?

Radka odpovídá

Jak komu. Sice se říká „dvakrát nevstoupíš do jedné řeky“, ale nic neplatí definitivně a vždy záleží na mnoha dalších okolnostech. Při vyhodnocení je důležité se podívat na motivy odchodu zaměstnance, proč se vrací a podívat se na něj také jako na člověka z jeho osobnostní a profesní stránky.

V prvním případě je důležité zjistit důvody jeho odchodu. Znamená to zanalyzovat si i výhrady, které měl. Štval ho někdo z týmu nebo byl v těžké životní situaci? To jsou věci proměnlivé. Štvaly ho firemní hodnoty a kura, byznys model nebo osobní neshody s klíčovými lidmi, jako jsou zakladatelé? To už jsou věci těžko změnitelné. Jsou-li rozpory v tomto bodě, je tu jasná stopka.

Pokud se bavíme o člověku jako takovém a našem vztahu, pozorujeme tři body:

Prvně, jakou expertizu a dovednosti zaměstnanec má. Hodí se na danou pozici svými znalostmi a zkušeností? Je inovátor, nebo analytik? Když se nám podaří skloubit typ práce s typem člověka, pak mu půjdou věci snadno.

Dívejme se na jeho přístup. Pro firmu je při náboru důležitější celkový postoj zaměstnance než dovednosti. Ty se dají naučit.

Třetí bod se týká našeho instinktu, je těžko popsatelný, ale každý pozná, když nefunguje. Jde o to, zda si zaměstnanec a vy vzájemně padnete do oka. V angličtině se pro to používá název „culture fit“. Zaměstnanci si musí lidsky sednou s firemní kulturou i s vámi a s týmem. Díky tomu mezi vámi může panovat důvěra, která je zásadní pro jakýkoliv vztah.

Lidmi jsme proto, že nejenže dokážeme racionálně uvažovat a vnímat emoce, ale i díky naší intuici. Dejte na ni, ale propojte ji s rozumem.

 

Redaktorka Lucie Hrdličková se zaměřuje na problematiku života v korporacích. 

Ilustrace: Jan Hunter Doležálek

Tento sloupek byl psán pro týdeník Ekonom a byl publikován 26.1. 2017

Datum konani 26.5.2017

Radka Dohnalová

Nové články
do e-mailu

Poznejte filozofii ATAIRU

Jak formujeme leadery?

Další články z blogu

Děkujeme Vám
Udělali jste významný krok k tomu stát se autentickým leaderem. V nejbližší době se Vám ozveme.

Šiřte naši filozofii dále