Nevystupujte jako oběť

nevystupujte jako oběť

LUCIE SE  PTÁ

Trénovali jste to opakovaně na různých školeních. Teď to přišlo „natvrdo“. Začíná další čtvrtletí, blíží se konec roku a ekonomická situace ve vaší firmě není nejlepší. Z centrály přichází zadání ušetřit dvacet procent personálních nákladů, což znamená propustit dva lidi z vašeho týmu. Je na vás, koho vyberete, ačkoliv nevěříte, že jde o nejlepší způsob, jak ušetřit. Už teď máte práce nad hlavu a nevíte, jak to zvládnete.

Pro manažery je jistě stresující vybrat „nešťastníky“. Ještě náročnější ale bývá – obzvlášť pro ženy – finální krok. Chtějí den vyhazovů zvládnout s grácií a nedávat najevo případný soucit.

Jedna z manažerek se nás ptá, jak se k propouštění postavit, aby před týmem neztratila tvář a zároveň lidi nedemotivovala.

RADKA ODPOVÍDÁ

Můžete smaozřejmě říct: „Centrála rozhodla, že vás musíme propustit. Kdyby bylo na mě, tak by k tomu nedošlo. Bohužel s tím nemůžu nic udělat.“ To bude ale trochu zbabělé. Zkuste zareagovat jako lídr. To bude znamenat obhájit své rozhodnutí a „osvojit si“ podobnou formulaci: „Naše firma teď na tom není ekonomicky dobře, bylo to pro mě těžké rozhodnutí, ale rozhodla jsem se propustit vás.“

Nejprve posuďte, zda je situaci možné změnit. Můžete se pokusit vyjednávat alespoň o počtu propuštěných, názor centrály se však nemusí změnit. Počítejme s variantou, že nechcete odejít sami.

Když už víte, že situaci nemůžete změnit a také, že nechcete odejít, protože vaše rodina by zůstala bez příjmu, musíte ji akceptovat. Pozor, akceptace však není rezignace. V poslední řadě jde tedy o to, své rozhodnutí vědomě přijmout. Svým rozhodnutím a postojem nejen berete odpovědnost za svou reakci, ale také ovlivňujete to, jak se k situaci postaví vaši lidé.

V druhé řadě jde o komunikaci, která je zásadní, řešíte-li citlivá dilemata. Jako lídr nesmíte na sobě dát znát svou nervozitu či nedůvěru v projekt. Tým pozná, když nevěříte tomu, co děláte. Máte-li nad sebou centrálu, jste jak mezi dvěma mlýnskými kameny, avšak i tehdy se k problému můžete postavit čelem.

Situace, do kterých se dostáváme nejsou černobílé ani doma, ani v práci. Představte si kolo od vozu. Roztočte ho. Všimněte si, že prostředek zůstává stabilní a nejvíce se točí nejkrajnější část kola. Kde jste vy? necháváte se strhávat tím, co se děje? Budete-li uprostřed, pak i ty sebezběsilejší situace ustojíte.

Redaktorka Lucie Hrdličková se zaměřuje na problematiku života v korporacích. 

Ilustrace: Jan Hunter Doležálek

Tento sloupek byl psán pro týdeník Ekonom a byl publikován 29.9.2016.

Datum konani 18.10.2016

Radka Dohnalová

Nové články
do e-mailu

Poznejte filozofii ATAIRU

Jak formujeme leadery?

Další články z blogu

Děkujeme Vám
Udělali jste významný krok k tomu stát se autentickým leaderem. V nejbližší době se Vám ozveme.

Šiřte naši filozofii dále