Geert Hofstede je ikona a jeho kulturní indexy skutečný pojem. Na základě solidního výzkumu (více k metodologii tady) identifikoval pět univerzálních kulturních dimenzí, kterými lze charakterizovat národní, regionální, komunitní, organizační a taky třídní kultury. Čtyři z nich – vzdálenost moci (power distance), individualismus (individualism), maskulinita (masculinity) a vyhýbání se nejistotě (uncertainty avoidance) – byly objeveny na základě šetření zaměstnanců IBM. Pátá – dlouhodobá orientace (long-term orientation) – byla získána z čínského výzkumu hodnot. Všechny dimenze jsou bipolární, jsou měřeny indexy, které mohou nabývat hodnot v rozmezí 0-100. V následujícím článku vám je představíme společně s tím, jak jsme je prožívaly a vnímaly my. Budete se divit, jak přesně to sedí.
Vzdálenost moci / Power Distance
Dimenze vztahu k autoritě měří míru nerovnosti, která je v dané společnosti očekávána, akceptována a upřednostňována.
A to vysvětluje mnohé – nejen vražedné pracovní nasazení od cca 9 ráno do 10 večer, ale i pocity méněcennosti, neschopnosti, nedostatečného uznání, se kterými bojují japonské ženy a se kterými jsme se my setkaly v rámci našich workshopů. (Postřehy z workshopů jsme zachytily v našem třetím blogu.)
Maskulinita – Feminita / Masculinity
Dimenze maskulinity a feminity se zaměřuje na obecné hodnoty ve společnosti, diferencuje je na základě přístupu k obecným cílům a smyslu života. Tzv. maskulinní kultury se orientují na výkon a úspěch, hrdinství či pokrok. Naopak feminní kultury se zaměřují mezilidské vztahy, péči o sebe, jiné lidi i prostředí a kvalitu života.
Se skóre 95 si bere Japonsko prvenství jako nejmaskulinnější společnost na světě. Nicméně v kombinaci s kolektivismem se projevuje v soutěživosti ne mezi jednotlivci, ale skupinami. Od dětství, kdy proti sobě soutěží při sportovních aktivitách po dospělost, kdy mezi sebou bojují konkurenční firmy. Zaměstnance v Subaru pohání touha být lepší než Toyota, Toyotu pohání být lepší než jakákoliv lepší automobilka.
Projevem maskulinity je touha po dokonalosti v materiálních produktech (ve výrobě), ve službách (např. hotelnictví nebo restauratérství) a promování a prezentaci (např. balení dárků, food styling). Touha po dokonalosti se dennodenně projevuje v každém aspektu jejich života, a tak i notoricky známý workshoholismus, se kterým máme s Japonskem spojený, je rovněž ukázkou maskulinity.
Malý příklad touhy o dokonalost, který jsme zažily: řada Japonců nemluví anglicky ne proto, že by se anglicky nikdy neučili nebo by neuměli nic říct, ale protože jejich angličtina není perfektní. Až dosažené mistrovství jim dovolí „jít s tím ven“.
Nároky vznikající z maskulinní orientace japonské kultury jsou velmi náročné pro ženy – nejen nastavené pracovní normy a očekávání, ale také téměř nemožnost skloubit pracovní a osobní život dohromady. Již od dětství jsou ženy vychovávány v tom, že jejich role je podporující, tedy vychovat děti a vytvářet manželovi, který buduje kariéru, zázemí. Není zde prostor pro jejich vlastní sny, a „dreaming big“ nebo „thinking outside the box“ je vlastně příliš odvážné, až opovážlivé.
Jeden z důvodů, proč je pro nás téma ženského leadershipu v Japonsku velkou výzvou. Řada žen, které si své místo vybojovaly věří, že jde v podstatě o transformaci celé společnosti. A to už je nemalá výzva.
Individualismus – kolektivismus / Individualisms
Dimenze individualismu či kolektivismu zachycuje, v jaké míře lidé v dané kultuře jednají jako nezávislí jednotlivci či jako členové sociálních skupin. Záleží, zda se lidé vnímají prostřednictvím „JÁ“, nebo „MY“. V kolektivistických kulturách převládá silný pocit příslušnosti ke skupině. Lidé se zde rodí do skupin, jejich postoje a názory jsou přímo řízeny skupinovou příslušností a lidé jsou silně loajální s těmito skupinami. Nejenže jednají tak, aby nepoškodili svoji skupinu, ale přebírají odpovědnost i za ostatní členy své skupiny. Důležitá je harmonie a konsenzus. V těchto společnostech má silnou roli rodina, s pevnými vazbami mezi příbuznými. V individualistických kulturách hrají významnější roli hodnoty osobní svobody a nezávislého rozhodování. Lidé zde inklinují spíše k vytváření většího množství poměrně slabých vazeb. Vztahy jsou flexibilnější a méně závazné. Splnění úkolu a efektivita má přednost před vztahy.
Japonsko získává na škále individualismu-kolektivismu 46 bodů, což znamená, že tíhne ke kolektivismu. Projevem je důležitost skupinové harmonie nad pohodlím a spokojeností jednotlivce. Rovněž je pro ně důležité neztratit před ostatními tvář.
Z naší zkušenosti to je perfektní prezentace benefičního spolku. (Zážitky z benefičního oběda jsme poznamenaly do minulého blogu.) Kdyby snad nebylo vše dokonalé, došlo by k pomluvě a ztrátě důvěry. A napravovat jednou pokaženou reputaci rozhodně není jednoduchá záležitost. V porovnání se sousední Čínou nebo Jižní Koreou však Japonsko nemá tak silné kolektivistické tendence. Češi se také pohybují uprostřed, s 57 body jsou však blíže k individualismu.
Z otce na syna – tradiční paternalistické pojetí rodiny má v Japonsku silnou tradici. Z pohledu žen, se kterými jsme pracovaly, jde o těžké rozhodnutí, zda si vybrat cestu kariéry a „dělat, co je baví“ nebo se starat o rodinu. Při tom by rády o obojí, což není z naší zkušenosti neslučitelné.
Zajímavé je, že firemní loajalita je mnohem spíše projevem individualismu. Lidé si jednu firmu na celý život vybírají sami kvůli sobě.
Z pohledu a zkušenosti západní kultury bývají Japonci považováni za kolektivistickou kulturu, naopak podle standardů ostatních asijských zemí jsou vnímáni jako kultura orientovaná mnohem více na jednotlivce. Jak hodně záleží na úhlu pohledu a zkušenosti! Vnímáte to také?
Je asi jasné, jaký pohled máme my. Každodenním projevem kolektivismu nám byla naše obchodní partnerka. Dříve než něco rozhodla, často se ptala na názory druhých – ať už šlo o nás, členy japonského týmu nebo svého manžela.
Vyhýbání se nejistotě / Uncertainty Avoidance
Dlouhodobá orientace – krátkodobost / Long Term Orientation
Dimenze dlouhodobé orientace značí vyrovnanost společnosti s vlastní minulostí, poučení se z chyb a historie a reakce na současné výzvy a rozvoj. Kultury s nízkým skóre ctí tradice a na inovace se dívají s respektem. Kultury s vysokou hodnotou přijímají sociální a jiné změny jako výzvu, například jsou nakloněny k novinkám a technologiím ve výuce.
Japonci s 88 body opět berou první příčky. Znamená to, že svůj život vnímají jen jako střípek či kamínek v mozaice v dlouhé historii svého národa i lidstva jako takového. Z tohoto úhlu pohledu jde o jistou osudovost, se kterou přistupují ke svému životu i k jeho účelu. Nevěří v jednoho boha, který by byl vnímán jako spasitel, lidé žijí své životy podle ctností a praktického příkladu, který se osvědčil v minulosti. Díky tomu je téma dlouhodobé udržitelnosti Japoncům blízké a svým způsobem vrozené. To, co dělám, nedělám je pro sebe, ale v návaznosti na tradici k věcem přistupuji tak, aby v nich mohly pokračovat i budoucí generace. Na druhém spektru jsou umístěny například severské evropské státy, které jsou prosociálně orientované a progresivní například ve vzdělávání.
Tak co? Poznáváte v tom Japonsko?
Pro nás byl poslední den plný love-hate pocitů. Naše kulturní nastavení se ukázalo jako limitující. Obdivujete Japonce pro jejich smysl pro přesnost a čas a ve stejnou chvíli je za to nenávidíte. „Copak je 5 minut tak velký problém a drama?!“ Určitě ten pocit znáte, něco se vám líbí, máte to rádi, ale ve stejnou chvíli vás to neuvěřitelně rozčiluje a vysiluje. Po sedmi dnech tedy přišla krize. Bezpochyby má na našem rozporuplném pocitu i únava a vyčerpání. Přiznejme si, že 4 hodiny denně spánku je minimum proto, aby se z vás za chvíli nestalo zombie.
Večer a celý náš výlet zakončujeme opět v 26. patře. Tentokrát při večeři s obchodními partnery. Tato honosná večeře do japonské kultury zapadá, tedy, že na prezentaci a kontextu (kde jste, co jíte, co máte na sobě, jak se chováte) záleží.
Tak ahoj, Japonsko, v prosinci se uvidíme zase!
Radka & Anežka