Posts Tagged ‘japan’

Japanese inspiration on authentic leadership: KINTSUKUROI

Striving for perfection vs authenticity?

Most of us are consciously or unconsciously striving for perfection. Everyone in different areas and in different way.

When we don’t meet expectations (set by ourselves or others) or when we make a mistake, we tend to be ashamed. And we are often not keen on sharing it or showing it to others.

We were inspired by Japanese craftsmen who use a technique called KINTSUKUROI which is the art of “repairing with gold.” When a pot breaks, instead of throwing it away, craftsmen repair it with a gold lacquer that celebrates its flaws. In doing so, the pot becomes more valuable than when it was perfect.

What consciously or unconsciously keeps us in striving for perfection are our fears. We have different fears. Fear of not being good enough, not competent enough or fear that we will disappoint someone or fail.

However failure is not our enemy but our greatest asset as everyone is uniquely imperfect. It is exactly our failures which shape us. As it is the flaws that tell the pot`s story, it is our failures and lessons learnt that tell ours. So let`s not only embrace our failures but celebrate them. Because we are more valuable for having them.

Japanese inspiration on authentic leadership: IKIGAI

When was the last time you sat down, or took a walk, to think about what makes this one life you have meaningful — what makes it worth living?

We would like to introduce you IKIGAI – a Japanese concept meaning „a reason for being“. As we work worldwide, we see how important this is regardless the geographic location or culture.

The concept of authentic leadership is aligned. In our programs we start with each participant (re)discovering his or her talents, passions and creating his or her purpose. One of the reasons people don`t find their ikigai is due to our fears and ego which don`t allow the self’s possibilities to blossom. The integrating long term success and satisfaction in leadership is not only possible but actually critical to sustain high performance.

As psychiatrist Kobayashi Tsukasa, author of ikigai, says: “People can feel real ikigai only when, on the basis of personal maturity, the satisfaction of various desires, love and happiness, encounters with others, and a sense of the value of life, they proceed toward self-realization.”

So what is your ikigai and ikigai of people in your organization and personal life?

ATAIRU v Japonsku, den 6 a 7: Kulturní nedorozumění a zenový klid

Je víkend a my si snad i trochu odpočineme. Jedeme na benefiční oběd s dress codem white dress, vypadá to na netradiční zážitek. Na cestě se dozvídáme, že během oběda proběhne také módní přehlídka japonského módního návrháře. Je to opravdový zážitek. Akce navíc probíhá v 64. patře v mrakodrapu na Roppongi ve high-class klubu, se vstupem pouze pro členy.

Vzhůru do oblak, do 64. patra.

Módní přehlídka návrháře Tadashi Shoji

Odpoledne probíhá v duchu nakupování dárků a večer si dopřáváme masáž. Den nemůžeme zakončit lépe.

Shibuya 渋谷区 je Times Square Tokia. Nevíte, dam se diva dřív.

V neděli si dáváme od zběsilosti velkoměsta oddych. Jedeme navštívit rodinu naší obchodní partnerky do Shizuoky. Město leží na pobřeží pod legendární horou Fuji. Poznání rodiny a pozvání domů je pro nás velkou ctí. Poznáváme velkou část rodiny, ochutnáváme to nejlepší domácí japonské jídlo. Učíme se taky něco málo z japonského jazka nové slovíčko: [dajskí], což znamená „miluju“. Pak pořád dokola opakujeme „Sushi dajskí“ To jídlo nám bude fakt chybět!

Shizuoka a její neustále se měnící oblaka.

Člověk cítí posvátnost místa v každém kousku těla. Oproti rušnému Tokiu je to až neuvěřitelný kontrast.

Některá místa v sobě skrývají tajemství. Třeba jako Miho-no-Matsubara v Shizuoce.

V Shizuoce navštěvujeme buddhistický chrám a po stezce bohů se vydáváme na procházku piniovou alejí k moři. Je to prý jediné místo, odkud vidíte horu Fuji s oceánem. Vycházka to byla nádherná, máte pocit, že jste v jiném světě, v jiném čase. Vnímáme zenový klid a načerpáváme novou energii, kterou nám město, jetlag i naše nezastavitelné tempo bere. Kontrast mezi klidem a rychlostí je nepopsatelný, svým způsobem fascinující (jak dokáží dvě protichůdné věci dlouhodobě fungovat), ale rovněž zarážející a vyčerpávající (vytváří to jakési vnitřní napětí). Skoro za tmy přicházíme k oceánu. A taky se blíží hurikán, takže nám hora Fuji zůstala zahalena v mracích.

Ještě, že to není naše poslední návštěva Japonska! Domů do Yokohamy se vracíme shinkanzenem. Ty vlaky jsou skvělé, jezdí rychle a na vteřinu přesně. O to víc nás překvapuje, že je Japonci představili světu v roce 1964 na Olympijských krách v Tokiu. S jakou technologickou novinkou přijdou při těch v roce 2020?
Radka & Anežka
P.S. V příštím blogu pro vás na Hofstedeho kulturních indexech shrneme kulturní šoky i naše love-hate dojmy.

Děkujeme Vám
Udělali jste významný krok k tomu stát se autentickým leaderem. V nejbližší době se Vám ozveme.

Šiřte naši filozofii dále