E15: Komfort v diskomfortu

Odolnost vůči stresu, schopnost čelit výzvám a pouštět se do nových projektů, sebepoznání a týmový duch - to všechno za pár minut týdně. Začátkem prvního pandemického roku byly sociální sítě plné momentek lidí ponořených do ledové řeky či rybníka, dnes jsou otužilci méně nápadní.

Autorka článku: Kristina Veinbender

K otužování přivedl většinu kolegů partner ATAIRU Petr Havlíček (s červeným ručníkem)

„Síla trendu neklesla, jen se u toho lidé přestali fotit. Jakmile člověk pozná pocit chladné vody, navždy mu propadne. Je to transformační zážitek,“ shrnuje dlouholetý otužilec Petr Havlíček, partner ve vzdělávací firmě ATAIRU.

Každé sobotní ráno se na břehu Vltavy sejde alespoň šest kolegů, aby si zaplavali v ledové vodě. Skupině vévodí Petr, který se zimnímu plavání věnuje nejdéle ze svých kolegů. „V lednu jsem slavil jedenácté výročí ode dne křtu,“ říká. K chladné vodě ale tíhl už od dětství. V dospělosti si dával studené sprchy, po čase mu přestaly stačit. „Jsem z Barrandova, hned pode mnou je Braník, kde sídlí nejstarší a nejpočetnější otužilecký klub v Česku, tak jsem se k nim přidal,“ popisuje první kroky. 

Právě pražští otužilci ho provedli procesem přípravy, iniciace a doprovázeli ho při prvních ponorech. Ledová sprcha se navíc osvědčila jako psychická příprava. „Ani studená sprcha, ani plavání v zimní Vltavě člověka nenaučí necítit zimu. Naučí ho ale fungovat mimo komfortní zónu a nalézt pohodu v diskomfortním prostředí,“ říká.

S Petrem souhlasí šéfka a zakladatelka firmy Radka Dohnalová, která je v otužování relativním nováčkem. „Říkají mi covidové dítě,“ usmívá se manažerka matka tří dětí. Se začátkem pandemie a přechodem na práci z domova se začala cítit vyčerpaná. „Nemám moc volného času, proto jsem heldala maximálně časově efektivní způsob, jak dobít energii,“ vysvětluje. Našla ho v okamžiku, kdy poprvé vlezla na několik minut do ledového Labe. „Když člověk vstoupí do studené vody, zažívá tělo šok, a právě umění se v tomto okamžiku zklidnit a fungovat, je tou nejcennější schopností, které chlad učí,“ podotýká.

Tu získala i díky pravidelnému praktikování dechové metdoy Wima Hofa a ponořování do kádě se studenou vodou.

„Do ledové vody se člověku přirozeně nechce, ale vleze tam, protože ví, že mu pak bude dobře. V duchu se vždy ptám, co jsou tyto kádě v mém životě, do čeho se mi nechce, co mi působí stres,“ říká Radka
 

Oba kolegové se shodují, že otužování má silný vliv na schopnost překonat stres a čelit výzvám v osobním i pracovním životě. „Máte za sebou několik náročných směn, nejste si jistí, zda všechno klapno. Díky zkušenosti s chladem jsem připravený cítit tento diskomfort, dokážu ho zvládat, aniž by mě ovlivňoval,“ popisuje Petr.

Hranice mezi komfortní a diskomfortní zónou se podle něj díky otužování stává více průchozí. „Neznamená to ale, že žádná červená zóna neexistuje. Skutečným otužilcem se stanete teprve v okažiku, kdy to přeženete a poznáte své hranice,“ dodává.