Petr Havlíček: Baví mě uvažovat nad věcmi, které tady ještě nejsou

Zapálený sportovec a plavec se zálibou v ledové vodě Petr Havlíček zastával v uplynulých dvanácti letech řadu pozic v top managementu mezinárodních společností. Během svého působení vedl mezinárodní, různorodé týmy v oblastech marketingu, komunikace a firemní strategie. Za tu dobu vybudoval, rozvíjel a vedl více než deset různých národních a mezinárodních týmů na třech kontinentech. Po letech z korporátu odešel a začal se věnovat leadershipu. Věří totiž, že principy leadershipu jsou stejně funkční, když je aplikujeme ve firmě nebo v běžném životě. S firmou Atairu proto chce pomocí leadershipu do roku 2025 pozitivně ovlivnit  a motivovat ke změně milion lidí.

Autorka článku: Hana Doležalová, Instinkt 8/2022

V uplynulých letech jste zastával řadu pozic v top managementu mezinárodních společností. Nyní stojíte na druhé straně a radíte těm na nejvyšších pozicích, jak být lepší. Pomáháte jednotlivcům, týmům i celým organizacím objevovat vnitřní motivaci. Co vás na téhle činnosti baví?

Věřím tomu, že motivace je palivo, bez které se nedá dlouhodobě fungovat. Možná se dá nahradit velkým nasazením, ale to má relativně jepičí život. Prostě po pár měsících tohle palivo dojde. Zato využití motivace jako paliva, je dlouhodobé. Já k tomu rád přirovnávám trumpetisty, kteří dokáží vyfukovat a nafukovat v současné chvíli, takže drží krásně dlouhé tóny. Ohromně mě baví tohle v lidech objevovat a zvědomovat, aby dokázali dlouhodobě fungovat, ale s nějakým vnitřním naplněním. Čím jsem starší a zkušenější, tak mám dojem, že ta rozdílová věc mezi tím, jestli má firma dobrou vnitřní kulturu anebo ne, je právě motivace lidí. Jednou z mých hlavních činností je, že pomáhám lidem zvědomovat si vlastní talenty. K mému velkému překvapení řada lidí neví, co jim přirozeně jde. Je to ukryté pod nánosem zkušeností, velké praxe a velkého drilu. Talent je to, co pomáhá motivaci, co dává naší činnosti to, proč nás baví. Pokud se nám ve firmě podaří u zaměstnanců sladit co dělají, s tím, na co mají talent, tak věříme tomu, že je to jako magická formule, která když do sebe zaklapne, tak z toho vychází silně motivovaný a velmi efektivně výkonný člověk.

Jak na své motivaci pracujete vy sám? Dá se to vůbec naučit?

Myslím si, že je důležité být si vědom toho, že se motivace nerodí nějak spontánně, ale že je dobré s ní aktivně pracovat. Jde o to pravidelně se k ní vracet a zvědomovat si, co jsou věci, které nás motivují. Jednou z relativně jednoduchých cest je stanovovat si vlastní cíle, kterých chceme dosáhnout. Já  sám se svou motivací pracuji velmi vědomě. Nejvíce mě teď osobně motivuje, že bychom s Atairu chtěli do roku 2025 oslovit milion lidí prostřednictvím našich produktů. Nejen oslovit, ale pozitivně je ovlivnit. K tomu potřebujeme sami náš byznys redefinovat a vytvořit úplně nový model s novými typy produktů. Ve výsledku nehraje roli, jestli to bude milion nebo pet milionu.  Nás totiž nejvíc motivuje ten samotný proces a změna, ke které potřebujeme dojít, . To je jeden z mých talentů. Baví mě uvažovat nad věcmi, které tady ještě nejsou.

Vybíráte si klienty? Umíte poradit lidem ze všech oblastí trhu?

Je to spíš tak, že máme své sady témat, ve kterých věřím, že dosahujeme kvality, kterou naši klienti ocení. Často navíc po komunikaci s klientem vytváříme obsah na míru podle jeho potřeb.   To, čemu se v Atairu věnujeme, jsou totiž velmi univerzální věci - práce s mindsetem a leadershipem. Díky tomu jsme schopni pracovat s firmami z různých oblastí, ať už se jedná o výrobní či poradenské firmy nebo například banky a startupy.  Firmy totiž velmi často řeší podobné problémy. Takže ano, umíme poradit firmám ze všech oblastí.

Když se ohlédnete o pár let zpět, jste rád, že jste se vydal právě touhle cestou?

Musím říct, že jsem nejenom rád, ale já jsem vyloženě šťastný, že jsem se vydal touhle cestou. Ale nebyl jsem vždycky takhle nastavený. K tomuhle rozhodnutí jsem musel nějakým způsobem dozrát.  Když jste v korporátu, rostete v kariérním žebříčku adostáváte se k zajímavým věcem.  Časem se propracujete do pozice, kdy v dané organizaci máte i relativně velký vliv. To jsou věci, které dodávají energii, ale fungují jako jakési “nakopávače“,které vám dodají energii, ale jen na chvíli. V určitém momentě v životě vám ale tahle stimulace přestane nejen stačit, ale přestane vám fungovat.  Proto vnímám jako velké štěstí, že jsem během svého působení v korporátu mohl s Atairu a Radkou Dohnalovou (CEO a zakladatelka Atairu) spolupracovat. A zjistil jsem, že je mi to velmi blízké. Takže to pro mě nebylo nějaké zásadní zemětřesení, ale spíš takový pozvolný přechod z jednoho prostředí do druhého.

Na Mall.tv máte nový pořad Průvodce do práce, ve kterém radíte lidem, jak se zachovat v různých situacích. Kdo s tímto nápadem přišel?

Rád bych řekl, že jsme s tím přišli my, ale ve skutečnosti s tím přišel dramaturgický tým Mall.tv, která je naším strategickým technologickým partnerem. Nám se ten nápad opravdu líbil, protože naše představa byla udělat leadership, který bude dostpný všem. Takový leadership do kapsy.My se totiž primárně soustředíme na práci s řediteli firem, s představenstvy, s tím nejvyšším managmentem.  Což je úzká skupina lidí. Nový pořad pro nás byla výzva,  kdy jsme museli přenést témata leadershipu z těch nejvyšších pozic mezi široké publikum.. Chceme tedy principy leadershipu, které mohou velmi dobře fungovat ve firmách, adaptovat do našich soukromých životů. Celá idea pořadu Průvodce do práce, těch mini epizod, které se vždy zabývají nějakým konkrétním praktickým problémem je, že chceme vzbudit zájem o leadership. Ukázat, že leadership není jenom o tom vést lidi, ale že je i o tom, být pánem svého života.posun. Průvodce do práce tak pomáhá lidem s tím, aby své životy oni sami aktivně utvářeli. 

Na podzim navíc přijde ATAIRU s novinkou. Můžete nám koncept nového pořadu přiblížit?

Zjistili jsme, že online prostředí nabízí fenomenální možnosti, které v reálném světě nenajdeme. Jednou z těch možností je v podstatě neomezený dosah. Napadlo nás vytvořit kromě pořadu Průvodce do práce ještě takový živě vysílaný seriál, který bude o kritických problémech leadershipu ve firmách, které mohou pomoc zvýšit motivaci lidí a jejich efektivitu. Na nový projekt ATAIRU LEADERSHIP TV se díváme jako na systémový nástroj, který  může pomoc lidi ve firmách udržet a vytvořit jim podmínky, aby byli motivovanější a tím pádem produktivnější. Jde o tři živě vysílané epizody, kterými diváky provedeme spolu s Radkou Dohnalovou. Každá epizoda se bude věnovat jinému zásadnímu tématu a kromě mě a Radky tam budou i zajímaví hosté. To vše přístupným a srozumitelným způsobem. Chceme naplno využít i živého vysílání, takže budeme využívat hlasování v přímém přenosu, různé ankety a především získáme velké množství zajímavých dat o tom, jak na tom český byznys je.

Přenášíte někdy modely, které používáte pro firmy i do osobního života? Protínají se vám tyto dvě roviny?

Myslím si, že ano. Nenazýval bych to nemocí z povolání, ale osobní a pracovní život jsou propojené podobné Když se bavím o důvěře v týmech, o respektu, o psychologickém bezpečí, o komunikaci, o řešení konfliktů v týmech, tak úplně stejné věci se dají aplikovat i v soukromém životě. Takže pro mě je to vlastně jako jedna spojitá nádoba, ty techniky se přelévají. 

Kdy jste na sobě začal sledovat, že máte vůdčí schopnosti a také, že je umíte předat dál?

Nenazval bych to úplně vůdčími schopnostmi, ale to, že mám nějaký talent nebo že přirozeně dělám věci, které lidem zvyšují motivaci, to jsem začal vnímat v průběhu let v korporátu. Vedl jsem mnohonárodnostní týmy na několika kontinentech a zjistil, že řada věcí je opravdu univerzálních a že motivace se dá vzbuzovat velmi univerzálně bez ohledu na kulturní kontext nebo nějakou kulturní diverzitu. Pro mě takové cenné elementy, kterých jsem si velmi považoval, byly, že někteří členové mého týmu se mi svěřovali více než třeba svým blízkým. Nešlo jenom o to, že jsem velký kamarád, ale že jsem dokázal vzbudit prostředí maximální důvěry. Věděli, že se mi můžou svěřit, protože to pochopím a že to nezneužiju a že jim můžu pomoct.

Čím jste chtěl být jako kluk?

Když jsem byl kluk, tak jsem mezi svým třináctým a čtrnáctým rokem napsal dva chlapecké dobrodružné romány. Strašně mě to bavilo a chtěl jsem být spisovatelem. To se mi úplně nepovedlo, ale pravděpodobně tam něco zůstalo, protože potom jsem si to nesl dosvých prací,ve kterých jsem byl. Když jsem pracoval v marketingu, tak jsem tvořil kampaně, takové příběhy značek. Skrze příběhy my chápeme svět a nějakým způsobem se s ním identifikujeme.  A tato moje vášeň se odráží i v Průvodci do práce. I tocož jsou takové mini příběhy. 

Při práci musíte hodně komunikovat, jste takový i v soukromí?

Řekl bych, že ano. Považuji komunikaci za velmi důležitou a mám dojem, že je to primární nástroj, kterým se lidé dokáží sbližovat. Je ale pravda, že jelikož při svojí práci, kdy mám i pět různých workshopů v pěti dnech, mluvím opravdu hodně, tak doma někdy mluvím méně. 

Co je podle vás stěžejní na tom, aby vztah, ať už pracovní nebo osobní, dobře fungoval?

Jsem maximálním vyznavačem otevřené komunikace a transparentnosti v komunikaci, protože věřím, že to vede k důvěře. Mám dojem, že důvěra je základní funkce týmu, je to základní stavební kámen. Otevřenost a transparentnost dokáže spojovat  pracovní i osobní věci a upevňuje vztahy.